Prahou nevedou jen vyasfaltované cyklostezky nebo cyklotrasy po frekventovaných silnicích.
Zveme vás na 38 km dlouhou cestu hezkou krajinou české metropole i okolí, kdy se projedeme se po úzkých lesních pěšinách
a užijeme si náročné sjezdy i výjezdy v terénu.
Ze Střížkova do Ďáblického lesa
Cyklovýlet zahájíme u Střížkova, nové stanice trasy metra C. Mohli bychom sice vystoupit už na Ládví, odkud to máme do Ďáblického lesa blíž,
ale cestu bychom si zbytečně zkrátili a ochudili se o pohled na zajímavou architekturu moderní Prahy. Působivá, prosklená a elegantní budova
stanice Střížkov, dílo architekta Patrika Kotase, je nejhezčí za soumraku, kdy se v ní začíná rozsvěcet množství světel.
Rozjedeme se po chodníku k poliklinice Prosek, "skvostu" architektury 70. let, zatímco po levé ruce míjíme ubytovnu sester, výškové budovy se
žlutými balkonky z dílny jiného slavného architekta - Vlada Miluniče.
Po pěšince dojedeme k hlavní silnici, přejedeme po mostě magistrálu a dostaneme se do Ďáblického lesa. Kubistický hřbitov, další cenná stavba
po cestě, nechvalně proslul jako hromadné pohřebiště odpůrců komunistického režimu v padesátých letech.
Výhled až na Říp
Ďáblický les se rozprostírá okolo vrcholu Ládví, které je buližníkovým sukem, čnějícím již od druhohor vysoko nad okolní krajinu.
Některé lomy a lůmky v lese využívali již pravěcí lidé na těžbu buližníku, který sloužil jako nedokonalá náhražka nedostatkového pazourku.
My jedeme po severním okraji Ďáblického lesa, kde lomy nejsou, zato tu vede krásná pěšinka a za dobrého počasí je vidět hora Říp i vzdálenější vrcholky
Českého středohoří.
Kolem vozovny Kobylisy před cvičištěm pro psy zahneme do Čimického lesa, napojíme se u jeho konce na zelenou a dojedeme na hřeben Velké skály.
Pokocháme se krásnou vyhlídkou a sjedeme k Trojskému zámku. To už jsme dojeli z buližníkového prekambria do baroka, prohlídce zámku se ale
budeme věnovat jindy.
Podél Vltavy zezadu kolem ZOO jedeme po rovině. Bohužel po asfaltu, ačkoli donedávna tudy vedla štěrková cesta. Tvůrci cyklostezek se zřejmě
opájejí představou, že asfalt rovná se cyklistovo blaho. Krásný nový hladký asfalt nicméně ocení aspoň bruslaři, kterých tu za hezkého počasí můžeme
potkat desítky.
Drahanskou roklí k Vltavě
Chceme-li z této fádní cesty uniknout, nabízí se nám řada výjezdů doprava směrem do Bohnic několika údolími. My si zvolíme modrou značku a
pěšinu stoupající vzhůru k bohnické psychiatrické léčebně starým dubovým lesem. U léčebny, která je dílem renomovaného Václava Roštlapila,
mj. tvůrce monumentální Strakovy akademie v Praze-Klárově, zahneme doleva a přes pole si to namíříme do Drahanské rokle, kterou sjedeme dolů k Vltavě.
Kolem bývalé dynamitky Nobel
Nenechte se zmást turistickým značením, ukazujícím na poli za Bohnicemi do údolí Čimického potoka - sjezd je to sice pěkný, ale dojedete leda
tak do areálu bývalé dynamitky Nobel, továrny na výrobu třaskavin z roku 1868.
Série polorozbořených domů v údolí podél potoka s všudypřítomnými cedulemi POZOR PSI! vypadá jako z hororu. Koho neodradí cedule ani depresivní
charakter místa a kdo doufá, že rychle projede k Vltavě, narazí dole na vysoký plot a zamčenou bránu a bude se za štěkotu velkých vlčáků vracet
zpátky do kopce na křižovatku, kde špatně odbočil.
Občerstvovací zastávka v Řeži
My jsme ale ze správné cesty nesjeli a od ústí Drahanské rokle dole u Vltavy pokračujeme opět po červené. V Klecánkách kromě jezů a přívozu
stojí několik kiosků s občerstvením, kromě toho u přívozu jsou ale otevřeny jen v sezoně. Pokračujeme dál.
V Řeži u Prahy nenavštívíme atomový reaktor, ale příjemnou hospůdku u fotbalového hřiště s celoročním provozem. Není to tak dávno, co tu nabízeli
skvělé hotovky, bohužel v poslední době se změnil majitel a už tu mají jen základní občerstvení.
Začíná cesta zpět. Po červené do Klecánek, pak doleva po žluté, kterou po chvíli opustíme a údolím Přemyšlenského potoka dojedeme do Přemyšlení.
Ve Zdibech, kde je též tvrz přestavěná na zámek, podjedeme rychlostní komunikaci a po polní cestě kolem ohromné březiněveské skládky dojedeme
ke hvězdárně v Ďáblicích.
Parádní sjezd od hvězdárny Ďáblice
Skládka je velmi výraznou dominantou ve zdejší rovinaté krajině, Ládví je však stále ještě o pár metrů vyšší. Hvězdárna Ďáblice z padesátých let
stojí, jak jinak, na buližníkovém návrší, a při troše štěstí se nám odtud otevře výhled na Krušné a Jizerské hory a Krkonoše.
Vystoupat až sem z údolí Vltavy dá docela zabrat, odměnou nám ale bude strmý sjezd z kopce na jižní stranu lesa k domovu důchodců. Kdo je unaven,
zamíří ke stanici Ládví, kdo se chce pokochat podvečerním pohledem na stanici Střížkov, vydá se po cestě, kterou jsme do lesa přijeli.
Trasa
Metro Střížkov - po chodníku a pěšinkách kolem konečné tramvají Sídliště Ďáblice - Kubíkovou ulicí k lesu - výjezd na hřeben Ďáblického lesa -
kousek po žluté - pak po pěšině podél severního okraje lesa - kolem vozovny Kobylisy do Čimického lesa - kousek po zelené - pak po pěšině podél
jižního okraje lesa - po zelené na Velkou skálu a sjezd k Trojskému zámku - po červené podél Vltavy - v Zámcích po modré do kopce - po modré
návrat Drahanskou roklí do vltavského kaňonu - po červené přes Klecánky do Řeže - zpět do Klecánek - odbočit na žlutou - údolím Přemyšlenského
potoka do Přemyšlení - po silnici do Zdib - po žluté přes Ďáblice ke hvězdárně na okraji Ďáblického lesa - po původní trase kolem konečné návrat
ke stanici metra Střížkov.
Proč tam jet
Trasa vede krásnou krajinou, za pár minut od metra už jedeme lesem. Dá se jezdit v modifikovaných podobách - lehká varianta
s dětmi i těžká varianta s náročným terénem, podle ročního období můžeme přidat nebo ubrat terén, dá se jezdit po celý rok. Ideální tréninkové
kolečko i vyhlídková cyklojízda.