ÚVOD   DÍLY   MAPA  



  Cyklotrasy 020 – Žďárské vrchy  
Ráj cyklistů, horolezců a houbařů
1. 2. 2018

Široká údolí s pastvinami, kamenné meze s remízky a úzké hřbety s rulovými skalami, to je malebná krajina Žďárských vrchů. Cyklisté mohou vyzkoušet singletracky v Novém Městě na Moravě, nebo se projet po úzkých pěšinkách hustými jehličnatými lesy. Horolezci tu zdolávají řadu "osmistovek" - Devět skal, Čtyři palice, Dráteničky a další rulové skály. Na turisty čekají zříceniny středověkých hradů a na své si tu na podzim přijdou houbaři. Hřibů tu roste tolik, že můžete sbírat houby přímo z kola.




Nejezděte po cyklotrasách!
Cyklista, který se vydá do Žďárských vrchů poprvé, může být zmaten. To že je ten vychvalovaný ráj cyklistů? Vždyť většina cyklotras vede po silnicích! Ano, cyklotrasy v této malebné krajině musel navrhovat úplný amatér. Nebo spíše úředník či politik, který chtěl být odměněn za co nejvíce vyznačených kilometrů bez ohledu na to, kudy trasy vedou. Je to situace, která byla v České republice ještě v nedávné minulosti poměrně běžná. Takže prosím, chcete-li si užít vyjížďku a zvláště, jedete-li s dětmi, silničním cyklotrasám ve Žďárských vrších se zdaleka vyhněte.

Vysočina Aréna
Na okraji Nového Města na Moravě v lesíku Ochoza je sportovní areál, ve kterém se konají závody na běžkách a horských kolech. 1. září 2014 tu otevřeli tréninkové singletracky pro širokou veřejnost od dětí až po zdatné závodníky. Trasy jsou pečlivě vyznačené. Fialová je pro malé děti, modrá je malinko náročnější, červená s oranžovou už mají větší převýšení a doporučují se pro zkušenější bikery, černá má extrémní pasáže. Klidně můžete strávit celý den právě tady, ale byla by to škoda, protože krásných tras terénem je na Žďársku spousta. Na zahřátí si můžeme dát třeba červenou a pak vyrazíme do přírody.
Sykovec a Medlovský rybník
Pojedeme po zelené kolem Přírodního koupaliště. Je to rybník s čistou vodou a travnatým břehem. Úzká pěšinka nás dovede lesem a pak přes louku až do chatové osady nad oběma rybníky. Tady si můžeme vybrat, zda sjedeme rovně k rybníku Sykovec, kde je hned vedle silnice v létě kiosek s občerstvením. Pak lze pokračovat po vyštěrkované cyklotrase 4346 do Medlova. Je to ale trochu nuda, proto dáme přednost terénní variantě. V chatové osadě odbočíme doprava a pokračujeme po zelené po břehu Medlovského rybníka. Místy je terén nesjízdný, ale nevadí. Můžeme se lépe kochat krásnou přírodou.
Rybník Sykovec je soukromý rybářský revír, kde se loví metodou chyť a pusť. Díky tomu můžete ulovit trofejní kousky, jako třeba v nedávné minulosti šťastlivci, kteří vytáhli 26kg kapra, 19kg sumce, 17kg amura nebo 17kg jesetera. Rybník Sykovec i Medlov vybudoval v 16. století Vilém z Pernštějna. V roce 1934 na břehu Medlovského rybníku postavil lyžařský reprezentant Leoš Stehlík rekreační středisko. To je v provozu dodnes, i když svá nejlepší léta má asi za sebou. Rybník má písčitou pláž a je tu příjemné koupání. A když jste příznivci windsurfingu a nechce se vám na Dářko, kde bývá hodně lidí, můžete prkno vybalit i tady.

Rodinný pension Klokočí
Z Medlova je to po žluté kousek do Kadova. Žďárské vrchy neoplývají jen krásnou přírodou, ale také několika vyhlášenými restauracemi. První z nich, která rozhodně stojí za návštěvu, je Rodinný pension Klokočí. Na kraji rozlehlé zahrady, kde se mohou vyřádit malé děti, stojí penzión postavený ve stylu místní lidové architektury. Na návštěvníky z řad cyklistů a turistů tu čeká vyhlášená kuchyně. Třeba domácí borůvkové knedlíky s tvarohem a máslem, restovaná králičí játra na víně a špeku, smažený telecí řízek s majonézovým bramborovým salátem s nakládanou cibulkou, široké nudle se smetanovou omáčkou z lesních hřibů a spousta dalších specialit. Kromě toho tu vaří sezónní jídla a zvěřinu, třeba kančí roládu plněnou sušenými švestkami nebo srnčí guláš. Specialitou jsou domácí limonády či v Klokočí vyrobená domácí čokoláda. Najdete tu i ubytování v moc pěkných pokojích za přiměřenou cenu.
Blatiny a Dráteničky
Pro Žďárské vrchy jsou typická široká údolí a zalesněné kopce, z nichž místy ční rulové skály. Mezi nejznámější patří Devět skal, které jsou s výškou 836 m n. m. nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů. Najdete tu dalších 17 „osmistovek,“ z nichž většinu zdolávají horolezci. Nejslavnějším z nich je novoměstský rodák Radek Jaroš, který začínal ve svých 18 letech na Dráteničkách, kde má pomník a který zdolal bez použití kyslíkového přístroje všech 14 osmitisícovek.
Dráteničky jsou jedinou rulovou skálou, kterou dnes navštívíme, putování po dalších si necháme na příště, stejně jako návštěvu malebných zřícenin středověkých hradů – Štarkov, Zubštejn a Dalečín. A někdy příště se podíváme i na Velké Dářko – největší rybník na Českomoravské vrchovině. Jeho název vznikl zkomolením slova Zďársko. A to pochází z pojmenování typického způsobu mýcení místních lesů tzv. žďářením, neboli vypalováním. Dráteničky bývají v létě obleženy horolezci. My se pokocháme pěkným výhledem do krajiny a sjedeme do Blatin. Ty byly založeny v 18. století, kdy vrchnost povolila svým dělníkům, kteří pracovali v místních lesích a železářských hutích, aby si na místě vykáceného lesa postavili své domy. Původní název Blatin byl Neustift (Novosady).
Hostinec U Kosků
Chcete-li absolvovat další labužnický zážitek, navštivte hostinec U Kosků, zejména v době, kdy tam bude hostovat někdo ze slavných šéfkuchařů, např. Pavel Sapík (Terasa u zlaté studně, Praha), Václav Pštros (U Pštrosa, Praha) nebo Jan Horký (Francouzská a Plzeňská restaurace v Obecním domě, Praha). A pokud Koskovi navštívíte jindy, nevadí. V rodinném podniku vaří maminka s babičkou poctivá česká jídla z místních surovin. No a my teď po červené přes pořádný kopec Na Vrších zamíříme na stálou výstavu bonsají do Sněžného.
Japonská zahrada ve Sněžném
Když byl absolvent FTVS, sportovec a současný ředitel malotřídní ZŠ v Unčíně pan Pavel Šimon na vojně, objevil v posádkové knihovně publikaci o bonsajích. Kniha změnila jeho život a díky tomu můžete dnes v jinak poměrně nezajímavém městečku Sněžné navštívit rozsáhlou Japonskou zahradu. Tu pan Šimon buduje vedle rodinného domu po rodičích na místě bývalého ovocného sadu od roku 1996. A jak se zahrada rozrůstala, koupil později i přilehlý pozemek. Protože má zahrada překvapovat a z jednoho místa by nikdy neměla být vidět celá, bylo na pozemek navezeno okolo 100 nákladních aut balvanů a hlíny k vytvoření členitého terénu. Zahrada se dělí na suchou a mokrou část. Suchou tvoří horská scenérie s pramenem řeky a jezerem, mokrá je v údolí a je v protikladu k suché. Jednu stranu pozemku ohraničuje kamenná zeď, tvořená hřbetem draka Pratondy, mokrou část zahrady hlídá dračice Klotilda. Jako celek napodobuje reliéf zahrady Krkonoše, Žďárské vrchy, Pálavu a nížiny. Součástí expozice je i zahrada zenová, sloužící k meditaci.
V zahradě jsou postaven tři brány. V kamenné zdi je Brána pokory – je tak nízká, že ji lze projít jen v hlubokém předklonu. To nám má připomenout, jak malí v našem vesmíru jsme. Brána tori je postavena pro ptáky, boží posly, aby si na své cestě mohli odpočinout a Brána samurajská je holdem japonským bojovníkům. Bonsají v zahradě roste několik set. Od velké borovice hned vedle domu, až po ty nejmenší bonsaje v keramických miskách. Rostliny jsou zčásti místního původu, získané sběrem ve volné přírodě a následným tvarováním (jamadori), najdete zde i exotické asijské stromky. Misky vyrábí manželka pana Šimona ve své výtvarné dílně. Tam se v létě konají týdenní výtvarné kurzy pro děti. Zahrada je otevřena po celý rok, vstup je zdarma nebo za dobrovolný příspěvek.
Neoficiální osmistovka a středověká vesnice
Ze Sněžného jedeme kousek po asfaltové cyklostezce. U luxusního hotelu s restaurací s názvem Líšenský dvůr to vezmeme po zelené nenápadné pěšince přes louku a sjedeme pod Bohdalec. Protože by cesta přes vrchol byla příliš náročná, objedeme kopec zprava (viz přiložená mapa). Bohdalec patří mezi neoficiální, zatím nepotvrzenou 18. osmistovku ve Žďárských vrších. Vrchol tvoří rulová skála, ve směru na Odranec se otvírá krásná vyhlídka na hřeben s Pohledeckou skálou. Na vyhlídku se dnes nedostaneme, protože naše cesta vede jinudy. Po široké cestě a posléze po nenápadné pěšince a nakonec přes louku vyjedeme na silničku mezi Kuklíkem a Odrancem. Nemusíte mít obavy, projedou tu dvě tři auta za celý den.
Odranec je prastará vesnička z přelomu 14. a 15. století s pěknou návsí okolo rybníčku. Okolí poněkud hyzdí velkokapacitní socialistický kravín, ale jinak je obec malebná. Ne tolik kvůli zanedbané staré zástavbě, ale především díky nově postaveným domům v duchu místní lidové architektury. To, že jsme v srdci CHKO znamená sice pro místní spoustu omezení, ale díky tomu zde nevznikají satelitní městečka ani krabicovité novostavby. Zcela se respektuje místní vesnická architektura a díky tomu si krajina zachová svůj malebný ráz i pro budoucí generace.

Stopa Járy Cimrmana
Z Odrance vede cesta po modré až k Zuberskému rybníku. Po dlouhém sjezdu po louce se ocitneme v hustém lese. Jedeme příjemným terénem víceméně z kopce. U Zuberského rybníka je rekreační středisko, patřící ZO OS KOVO Žďas. Ve dřevěných chatách se můžete ubytovat celoročně. Pokračujeme buď po zelené po břehu rybníka, ale hned na začátku je nepříjemná mokřina, nebo tento úsek objedeme přes Zubří a napojíme se na zelenou. Kousek odtud je pomník Stopa Járy Cimrmana, který vytvořily děti z tábora Černé ovce v rámci celotáborové akce. Byl odhalen 16. 8. 2006 za přítomnosti čínské delegace z provincie Yanzhou.
Po žluté do Studnic
Dál stoupáme po zelené po cestě pod Pohledeckou skálou. Na ní byl původně vojenský prostor. Dnes je skála zčásti přístupná, nikoliv však směrem od naší cesty. Dojedeme na křižovatku s asfaltovou cyklotrasou č. 1. Po ní kousek pojedeme směrem na východ, pak odbočíme na lesní cestu směrem k severu a napojíme se na žlutou. To uděláme proto, abychom nepřišli o dva kamenité brody přes Chobotský potok, které jsou příjemným bikerským zpestřením naší cesty.
Odbojář Cyril Musil
Po nově vyštěrkované lesní cestě pak stoupáme po žluté až do nejvýše položené vsi na Vysočině – do Studnic. Ve vsi je pamětní deska olympijského reprezentanta a odbojáře Cyrila Musila. Ten na svém statku vytvořil za války centrum protinacistického odboje a ukrýval i členy výsadkové skupiny Tungsten. V roce 1949, protože nechtěl spolupracovat se Státní bezpečností, byl odsouzen na dvacet let vězení. Aby nedostal trest smrti, raději se na radu advokáta přiznal ke smyšlenému vyzvědačství. Po roce se mu podařilo uprchnout nejdříve z vězení v Ilavě, posléze z republiky do Kanady. Tam se nejdříve živil lovem vlků, potom provozoval obchod s lyžařským vybavením a motel. Zemřel v roce 1977 a na náhrobku má nápis: Cyril Musil, kulak studnický.

Česká klasika v Maršovicích
Po dlouhém sjezdu a přejezdu malého hřebene se dostaneme do Maršovic. Pokud jste se po cestě neobčerstvili dost, můžete navštívit Maršovskou rychtu. Není to sice žádná vysoká kuchyně, spíše restaurační klasika 70. let, ale když máte rádi české jídla, jako je smažený sýr, smažená játra, řízek nebo kung pao, cmundu, vrabce či svíčkovou, budete spokojeni. No a zbývá přejet malé návrší a následuje sjezd ke koupališti pod Ochozou a cesta lesem k parkovišti u Vysočina Arény.

Plánování tras
Ne vždy se vyplatí slepě důvěřovat mapě a vyznačeným cyklotrasám. To je i důvod, proč vytváříme náš bikerský seriál. Na dnešní vyjížďce se potvrdilo, že když dáte přednost cestám turistickým i neznačeným lesním cestám a pěšinkám, povede vaše trasa příjemnou krajinou a krásnou přírodou. A uvidíte a zažijete toho mnohem víc, než kdybyste se proplétali mezi auty po silnicích. Z dnešní cesty vedly po silnici jen necelé dva kilometry, když jsme přejížděli z jedné trasy na druhou, zbytek jsme jeli terénem. A to myslím stojí za to!



Občerstvení na trase
Kadov – Pension Klokočí (!!!), Blatiny – občerstvení U kolouška, hostinec U Kosků (!!!), Kavárna Hofr, Sněžné – Líšenský dvůr (!!!), Maršovice – Hotel Maršovská Rychta

Občerstvení v okolí trasy
Vříšť – Tradiční hostinec Vříšť (!!!), Daňkovice – Penzion a restaurace Selský dvůr (!!!)

Zajímavosti na trase
Singletracky Vysočina Aréna, rybníky Sykov a Medlov, skála Dráteničky s pomníkem Radka Jaroše, středověká ves Blatiny, koupání na Medlově a v Zuberském rybníku, Japonská zahrada ve Sněžném, pomník Stopa Járy Cimrmana, lesy plné hub

Zajímavosti v okolí trasy
památková zóna v Novém městě na Moravě, Horácké muzeum s pohyblivým Horáckým mlejnkem, Obrázková cesta lesem Ochoza, Pohádková vesnička Podlesí, vyhlídky z Pasecké skály a Bohdalce

Trasa: Z Vysočina Arény u Nového Města na Moravě na zelenou u Přírodního koupaliště – po zelené k rozcestí Rokytenská u chatové osady před rybníkem Sykovec – po zelené kolem Medlovského rybníka do Medlova – po žluté kolem Podmedlovského mlýna přes Kadůvek do Kadova – po zelené na Dráteničky – po červené přes Blatiny do Sněžného – po zelené kolem Líšenského dvora k hájovně pod Bohdalcem – 800 m stoupání po zelené, pak na rozcestí doprava – po široké lesní cestě stoupání 1,3 km – doprava na nenápadnou lesní pěšinku, po 300 m končí les, po pěšince podél meze směrem na JJZ k silnici mezi Kuklíkem a Odrancem – přes Odranec po žluté k autobusové zastávce – 200 m po silnici na Koníkov – po modré ze silnice doprava, sjezd po louce po modré – po modré lesem k Zuberskému rybníku a Zubří – přes Zubří po neznačené cestě na zelenou – po zeleno k rozcestí s cyklotrasou 1 – 200 m na východ po cyklotrase 1 – po pěšince k severu na žlutou – po žluté přes Studnice do Maršovic – po modré kolem Přírodního koupaliště – do Vysočina Arény

Délka: 42km
Převýšení: 989 m
Obtížnost: střední
Typ kola: mtb

Odkazy
Souřadnice trasy pro gps (*.gpx)
Souřadnice trasy pro Google Earth (*.kml)
Trasa na cykloserver.cz
Trasa na bikemap.net