Balatón, neboli Kačák
Expedice Valachy 2020, den sedmý, 7. 8. 2020
Nejúžasnější koupání na Valašsku je v bývalé štěrkovně v Novém Hrozenkově. Výhodou kromě čisté vody je vstup zdarma. Platí se jen parkovné.
Na pláži stojí roubené záchodky a je tu i spousta kiosků s klasickými plážovými jídly, jako je párek v rohlíku, langoš a hranolky.
My nejraději chodíme do kiosku u Radima a Katky, to je hned u odbočky z hlavní silnice. Specialitou jsou zde grilovaná makrela a
žebra, ale my dáváme přednost Cyrilovým brambůrkům (to jsou ty klasické hospodské mastné), hroznovce a Radegastu dvanáctce. Kdo
chce něco ostřejšího, tomu doporučuji výborný rum Kapitán Bucaneiro.
Nejlepší je to tady, když je ošklivé počasí. To kromě pár rybářů není na Balatónu ani noha. Před pár lety jsem si tu také zalovil,
ale jsou tady samé pro mne exotické býložravé druhy, s jejichž identifikací mi museli pomáhat kamarádi rybáři po telefonu. Potěšující
je, že díky moderním loveckým metodám jsem tahal rybu za rybou, zatímco místní tiše zírali. Jenže to byla samá mrňata a lov chyť a pusť
mne moc nebaví, tak to bylo poprvé a naposled, co jsem tu rybařil.
S návratem tropický dní (ano, i zde na Valašsku občas bývají) začínají již od rána do Hrozenkova přijíždět tisíce lidí a to se raději
jedeme schovat na kolech někam do kopců. Jenže dnes byl odpočinkový den a slíbil jsem děvčatům, že se půjdeme koupat. Jedna strana jezera
je písčitá, jenže tam je nejvíc lidí, tak chodíme na opačnou, travnatou, kde na mělčině u břehu je spousta kamínků, které strašně tlačí
do chodidel. Ale lepší fakírovo lože, než ty davy naproti. Druhou nevýhodou kamínkového břehu je to, že zatímco na písčitou pláž je vstup
se psy zakázán, tady se to hemží čokly, jak v cikánské vesnici.
Letos jsou v módě taková ta prkna, na nichž se stojí a pádluje, nebo jen tak zevluje. Je to příjemná změna, protože před šesti lety, kdy
jsme zde byli poprvé, bylo v módě tetování. To jsem poprvé viděl mladé muže s tetováním na lýtkách a dámy potetované od hlavy až k patě.
Já raději ty paddleboardy. Letos, zřejmě kvůli čínské chřipce, je tu více lidí, než jiné roky. Ještě před polednem jsme z pláže uprchli
a zbytek dne jsme pak strávili doma přípravou na zítřejší natáčení Cyklotras (pro bikery) a posezením v kiosku, když opadl nával.
Už se těším na zítřek. Chystáme se na Lysou horu. Ta je sice také hojně navštěvovaná, ale protože se nahoru dostanete jen pěšky nebo
na kole, rozhodně tam není pět tisíc lidí, jako tady. Někdy mám pocit, že volné dny jsou za trest.