Natáčíme Cyklotrasy 066 - Brdy 3 v zimě
13.01.2021

Pokořit nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny je výzva v létě, natož pak v zimě na sněhu. A tak si vyjedeme na Tok a příště budeme pokračovat dál. Protože nám zbývá poslední část Brd a na jaro rozhodně čekat nebudeme!



Příprava
Zimní vyjížďky mají své kouzlo. Po pár letech, kdy jsme se kvůli dětem od konce podzimu do počátku jara věnovali spíše pěším tůrám a lyžování, jsme se konečně vrátili k drsnému putování na kolech zasněženou krajinou. Na první letošní vyjížďku sněhovými závějemi jsme však raději vyrazili sami bez dětí. Protože jsme chtěli nejdříve vyzkoušet na sobě, zda máme dobré vybavení. A udělali jsme dobře. V oblečení, obutí i příslušenství našich bicyklů máme ještě drobné nedostatky.

Přípravu na vyjížďku jsme nepodcenili. Celý okruh Brdy 3 má 75 kilometrů a původně byl naplánován na podzim. I tak, vzhledem k natáčení byl rozdělen na dvě části po 45 kilometrech. Protože když točíme a děláme zastávky i kvůli dětem, je naše celodenní průměrná rychlost okolo 5 km/hod. Pro jistotu jsme teď na zimu vymysleli i kratší varianty z prvního okruhu, kdyby nám počasí nepřálo. Ale že pojedeme tu nejkratší, v délce 16 km, to nás nenapadlo.

Co se týče vybavení, klíčové jsou boty a teplý čaj. Tretry máme zimní, kotníkové s goretexovou membránou (Northwave Celsius), starší typ ještě na tkaničky, vylepšené o vyhřívané vložky na baterky, koupené kdysi v Tchibu. Termosky jsme používali ty, které jsme před 15 lety koupili v nějakém eshopu za 150,- Kč jednu, ale pro letošek jsme nakoupil i pár dalších a udělali srovnávací test. S jeho výsledkem vás seznámíme příště. S sebou na vyjížďku jsme vzali dvě nejlepší a k tomu dva bidony s vodou, abychom ze začátku horký čaj mohli chladit. Toho ale nebylo nakonec třeba.

Oblečení
Oblečení má každý vyzkoušené podle sebe. My jsme se na teplotu lehce pod nulou vybavili takto: cyklospodky s vložkou, vlněné ponožky z merina, elastické kalhoty a přes ně kraťasy (Silvini Rango), triko s dlouhým rukávem z vlny (Devold Wool Mesh), tenká vlněná cyklo mikina (Devold Duo Active), cyklistická zimní bunda (Author Winterjet), cyklo čepice pod helmu (Moira) a kombinace bezprstových rukavic s palčáky, tzv. zaklapávačky (Roeckl Kadane). Vše fungovalo výborně, až na boty.

Realita
Hned, jak jsme po červené vyrazili z Obecnice na Tok, ukázalo se, že budeme víc tlačit, než jezdit. Čerstvý sníh se lepil na boty a zacvaknout se do spd pedálů bylo téměř nemožné, tedy v úsecích, kde se dalo na kole jet. Boty záhy při chůzi sněhem promokly, membrána fungovala jen chvíli, ale díky kombinaci vlněných ponožek a vyhřívaných vložek nás nohy začaly zábst až nahoře na Toku. Zřejmě proto, že po třech a půl hodinách se vybily baterky, které napájely vložky v botách. Sjezd byl pekelný, protože prsty na nohou zábly tak, že jsme mysleli, že nám upadnou.

Zato termosky nezklamaly. Čaj v nich sice chladl trochu rychleji, než při testování za oknem, asi kvůli ochlazování proudícím vzduchem, ale po celou dobu byl příjemně teplý. Zbytek oblečení fungoval dle našich představ.

Shrnutí
Pro teplotu okolo -2°C jsme zvolili dostatečný počet vrstev oblečení. Nebyla nám zima a příliš jsme se nezpotili ani při intenzivnějším šlapání. Vlna hřeje i když je vlhká a tuto vlastnost nemá žádný jiný materiál, i kdyby byl sebefunkčnější. Bohužel u mokrých ponožek nepomůže ani vlna a vyhřívané vložky fungují 3 – 4 hodiny maximálně. Obuv to chce tedy zvolit jinou. A tím se dostáváme k pedálům. SPD systém je do lepivého sněhu naprosto nevhodný. Příště tedy vyzkoušíme kombinaci širokých pedálů tzv. platforem s turistickými botami s membránou od našeho oblíbeného výrobce (Keen Targhee III WP). Do nich jsme koupili vložky z ovčího rouna (zlaťáky z Ovečkárny), to by mělo fungovat lépe, než vložky na baterky. A pak dáme vědět, jak jsme dopadli. Protože pokud se podaří vymyslet jak udělat, aby nohy v zimě na kole nezábly, bude to myslím na Nobelovu cenu.