Expedice Lochovice
(Z Felbabky na Tok a přes Valdek zpět)

"Seš hubéné jak Gándhí," říkávala mi má hanácká babička z Olomóca. Ty doby jsou už dávno pryč. Přesto jsem dnes vyrazil s Pájou na první letošní vyjížďku na kolech o 7 kilo lehčí, než loni touhle dobou. To jsme tu zrovna točili 67. díl našeho akčního seriálu Cyklotrasy (pro bikery). Byl zrovna brutální lockdown, spojený se zákazem opustit bydliště. K proklouznutí z přísně střežené oblasti nám tehdy pomáhala aplikace Waze, zobrazující aktuální umístění policejních hlídek.



Byl to trochu adrenalin, ale přesto se nám sem podařilo z Prahy proniknout několikrát a natočit již zmíněný díl Brdy 4, který se od ostatních liší tím, že má tři varianty - 48 km pro rodiny s malými dětmi, 84 km pro zdatnější bajkery a 121 km pro ty nejlepší z vás. Všechna tři kolečka jsou vhodná pro jarní vyjížďky, protože vedou po širokých zpevněných cestách s minimem lepivého bahna. I když třeba hned na začátku pod Ostrým, mezi Lochovicemi a Felbabkou jsou to trochu bahenní lázně. Ale jen na krátkém úseku.

My jsme si dnes s Pájou dali dětskou variantu, protože po nepřetržité sérii dětských viróz jsme se letos dostali poprvé na kolo až dnes a na těch 120 km jsme se úplně necítili. Možná příště. Základnu máme v Lochovicích u paní tchyně, která mi pokaždé když přijedeme, řekne: "Seš zarostlej, jak Ezau." Myslí tím, že bych se měl občas oholit. Což činím, ale jednou týdně to myslím stačí.

Bohužel je Pavlína starší výtečná kuchařka, vařila dlouhá léta na lochovickém zámku a dělala pár let i cukrářku, takže si jistě dokážete představit, že držet na základně dietu není zrovna lehké. "Vždyť je to dietní jídlo," říká, když nese na stůl pekáč výpečků, nebo mísu řízků s bramborovým salátem. Ale já odolám a do roka a do dne budu hubený, jak Gándhí!